Bolest na duši

22. prosince 2010 v 12:22 | Kati3* |  Povídky =)
Jak vystihnout bolest na duši? Na to mám jeden příběh z mého vlastního života, prosím:

     Stalo se to tenkrát, všechno se semlelo jako mraky nad mořem v jeden den. V nejhorší den mého života. Byla středa, odpolední vyučování skončilo a já loudavým tempek kráčela k otcově autu. V uších mi duněly tóny písničky RHCP. Podzimní nálada se nesla na vše kolem mě. Padající barevné listy mihotavými pohyby hledaly své místo na zemi, mezi všemi ostatními. Dnešek byl den, který hrál o titul: "Jeden z nejlepších dnů v mém životě", je škoda, že se mu to nepovedlo. Dnes ve škole dvakrát za jedna, po vyučování jsme měli jet za bráchou do ústavu. ( V ústavu byl kvůli jeho útěkům z domova ). Zahlédla jsem naše auto a přidala do kroku. V ruce jsem svíjela plyšáčka, kterého jsem od bráchy dostala. Nikdy jsem ale nepochopila to, co říkal, když mi ho dával. Povídal něco v tom smyslu jakože se dlouho neuvidíme.
     Natěšeně jsem sedla do auta.
"Jedem??" zahájila jsem první rozhovor s tátou dne.
"Ne."
"Cože? Proč?" podivila jsem se.
"Nikam nejedem. Víš.. brácha se nadejchal plynu... David.."
"Je v nemocnici? Co se mu stalo?" stěží jsem zatlačovala slzy. Vytvořil se mi známý knedlík v krku a rozklepal se mi hlas.
"Umřel," pronesl táta poslední slovo dne, které si pamatuji.
      Vyletěla jsem rychle z auta, brala jenom mikinu, vše ostatní tam nechala. "Nemůže bejt mrtvej!!" mlela jsem pořád dokola a utíkala.. Proběhla jsem okolo cukrárny, kam jsme chodili, když nám ujel autobus. Celé moje dětství jsem strávila s ním. A teď? Teď se mi drolilo pod rukama jako rozpadající se mozaika střípků lásky a vzpomínek.
Udýchaná jsem přeskočila plůtek na dětském hřišti, kde jsme jako malí blbli. Mobil dokola vyzváněl známými čísly. A tehdy, tehdy jsem pocítila BOLEST NA DUŠI. A nemine den, kdybych si na bráchu nevzpoměla.


>> Jen pokus, nic víc ;)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Raduška Raduška | Web | 22. prosince 2010 v 13:17 | Reagovat

Ahoj prepáč že ta otravujem ale potrebujem tvoju pomoc som v SONB s mojím blogom a je už finále a pls hlasla by si za mna moj blog je tam pod menom rbdxd.blog.cz vopred Dakujem rada oplatím a prepáč za reklamu !
http://rbddaily.blog.cz/1012/sonb-7-kolo-finale#comment

2 Elena Bonnie Salvatore Elena Bonnie Salvatore | E-mail | Web | 22. prosince 2010 v 13:18 | Reagovat

To je úžasné!
Moc krásný článek.
Musím se přiznat, že slzy jsem nezadržela, ale toto je podle mého názoru umělecké dílo :-)

3 Kati3 Kati3 | Web | 22. prosince 2010 v 13:19 | Reagovat

[2]: Děkuji..:)

4 adw adw | Web | 22. prosince 2010 v 14:03 | Reagovat

To je moc pěkný, ale zároveň strašně smutný

5 Kati3 Kati3 | Web | 22. prosince 2010 v 14:21 | Reagovat

[4]: Děkuju..:)

6 Labanda © Labanda © | E-mail | Web | 23. prosince 2010 v 1:16 | Reagovat

je to pravda? já jen ten pokus mě ted trochem mate vím co to je když ti někdo umře, mě teď v srpnu umřela maminku pomalu v náruči a před 5 lety tatínek v nemocnici a sám chudinka, já ho zbožnovala víš a není den kdy bych na oba nemyslela a takovej článek podobnej mě čeká ale na štědrej den bo to bude bolet hodně ani vánoce neslavim nemám proč, určitě poputuješ do mého žebříčku, který si vedu v tom mém určitě budeš ;-) přečti si můj článek na téma co si přeješ k vánocům jmenuje se Když člověk dospěje je až neskutečné........ najdeš ho v tématu týdne a v pondělí najdeš sebe v mým žebříčku ;-) :-)

7 Kati3 Kati3 | E-mail | Web | 23. prosince 2010 v 11:18 | Reagovat

[6]: Jo, je to pravda ;) A určitě se podívám, je úžasný, když vím, že někdo cítí to samé ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama