Březen 2010

Zavřu oči a budu neviditelná..:)

22. března 2010 v 12:39 | Kati3 |  Různé texty
Do budoucna?
Chtěla bych vidět..:))
--> Chci vidět jak umřu...:)) Jestli to bude bolet,kolik mi bude, jak dlouho bude trvat než do hrobu šlápnu? Budu trpět dlouho?... Už aby... řikam si kolikrát...
Znáte hru The Sims? Přesně tak jak se v ní dokáže plánovat váš život, tak bych si ho chtěla naplánovat já...:)) Bylo by fajn vědět přesně co váš čekáá...:) áááj!
Jenom ta představa jak si pro sebe vytvoříte toho "dokonalýho" kluka...:D
Du, pááá... Kati3

°°Sekunda°° B!?

22. března 2010 v 11:54
To je tak, když tvoje nejlepší kámoška neví, že jste BFFky... nevadí no, už pomalu ani nechci..
Jak chcete všicí, stejně se teď budu muset víc soustředit na učení... Klasifikace je důležitá,
a potřebuju dobrý známky aby mě po tomhle školním roce vzali na lepší základku, než z jaký jsem přišla sem na gympl. Potřebuju dobrý známky v osmé a sedmé třídě abych mohla na dobrou střední školu. Chtěla jsem na Kladno na střední hotelovou ale je soukromá a... nejsou keše...:(
Chci tam moc... Budu si muset najítmenší brigádu a šetřit, chci se tam dostat. Teď ze sekundy na gymplu chci jít na základku. Ještě nejsem pevně rozhodnutá...

Mužsko - ženský slovník :))

16. března 2010 v 15:45 | Kati3 |  Různé texty
Mužsko-ženský slovník:

Věta: Nemůžu to najít.
Význam: Nespadlo mi to samo do dlaní, takže jsem naprosto bezradný
Věta: To je ženská práce.
Význam: Je to těžké, špinavé a nevděčné.
Věta: Vezmeš si mě?
Význam: Oba moji spolubydlící se odstěhovali a já nemám kdo by mi pral.
Věta: Přinesl jsem ti dárek.
Význam: Na benzínce dávali u pokladny zdarma škrabku na okna.
Věta: Tolik jsi mi chyběla.
Význam: Nemůžu najít šuplík s ponožkama, děcka mají hlad a došel toaletní papír.
Věta: Neztratil jsem se. Vím přesně, kde jsme.
Význam: Nikdo už nás živé nespatří.
Věta: Nepotřebuju číst nějaký návod.
Význam: Umím to zkurvit i bez tištěné pomoci.
Věta: To je mužská záležitost.
Význam: Není s tím spojena nutnost přemýšlet.
Věta: Můžu ti pomoct s večeří?
Význam: Proč už to není na stole?
Věta: To by bylo dlouhé vysvětlování.
Význam: Nemám ponětí, jak to funguje.
Věta: Máme zpoždění.
Význam: Aspoň můžu jet jako blázen.
Věta: Odpočiň si, drahá. Vždyť pracuješ tak usilovně.
Význam: Kvůli vysavači neslyším televizi.
Věta: Hmm, to je zajímavé, drahá.
Význam: Ty ještě pořád mluvíš?
Věta: Miláčku, na důkaz naší lásky přece nepotřebujeme nějaké materiální věci.
Význam: Zase jsem zapomněl na naše výročí.
Věta: Očekáváš ode mne příliš mnoho.
Význam: Snad si nemyslíš, že zůstanu vzhůru.
Věta: To je opravdu dobrý film.
Význam: Hmm, bouchačky, rychlá auta, nahé baby.
Věta: Víš, jak mám špatnou paměť.
Význam: Pamatuju si jména všech postav ze Simpsonů, text písničky z Krotitelů duchů, adresu holky, se kterou jsem se poprvé líbal,obsah motoru všech typů aut, ale nepamatuju si datum tvých narozenin.
Věta: Pořezal jsem se, ale nic to není.
Význam: Právě jsem si uřízl končetinu, ale radši vykrvácím, než abych přiznal, že mě to bolí.
Věta: Myslel jsem na tebe a přinesl jsem ti růži.
Význam: Ta holka, co je prodávala, byla fakt sexy a neměla podprdu.
Věta: Je to jedna z těch nepříčetných feministek.
Význam: Nechtěla mi uvařit kafe.
Věta: Poslouchám tě.
Význam: Nemám ani mlhavou představu o tom, co říkáš, ale doufám, že předstírám dobře, jak ti rozumím, protože jinak bys na mne řvala příští tři dny.
Věta: Fakt v těchto šatech vypadáš báječně.
Význam: Nezkoušej si žádné další šaty a hlavně už pojď.

Avril Lavigne - Alice, Yael Naim - New soul

8. března 2010 v 18:19 | Kati3 =)* |  °Music°
Dvě krásný písničky ...:)
Avril teda zrovna nemusim, ale musim uznat....
že tenhle song se povedl.. ;) --> Tleskám..:*
Yael Naim - Neznámá ale dokonalá...
Tahle písnička? Moc hezkáá..:))
Do tónu se jenom boříím...:))

Povídka 7 - Závislost na něčem jiném 2

2. března 2010 v 21:05 | Kati3 |  Povídky =)
"Tvoje tělo uvnitř hnije" oznámila mi s ledovou tváří Klára. Bylo to, to jediný, co jsem za ty dvě hodiny co jsem s ní mluvila stačila dokonale vstřebat, proč to bylo? Jednoduchý! Myslela jsem jen na večer ve vaně, vodu, žiletku a poklidnou barvu rudé krve. Při té myšlence se mi dělalo dobře. Když jsem po terapii nalezla do matčina auta, čekala mě jako obvykle miliarda otázek podobnejch těm z terapie. S klidem jsem odpovídala a vyhlížela naší malou vísku. Poté i náš dům. Byl klid, vysvitlo večerní sluníčko a bylo hezky. Večer jsem se zase klasicky naložila do vany, s žiletkou v ruce a stiskla. Rudá tekutina skapávala do čisté vody a tekla po mé ruce. "Dokonalé" problěhlo mi hlavou, jak mohla taková životodárná tekutina dostat zrovna rudou barvu? Nevadí, než jsem se vytrhla ze snění vana byla zbarvená do červena, rysy červené barvy se ve vodě z lehka rozpouštěly. Stoupla jsem si, osprchovala ze sebe tu nádhernou tekutinu a uklidila žiletku. Když jsem přišla do pokoje, cítila jsem únavu, a že byla silnější než já, lehla jsem si na postel a brzy usla. Když jsem se ráno vzbudila, seděla vedle mě moje matka s celkem vyděšeným výrazem. "Co se děje?" zeptala jsem se. "V noci jsi vřískala jako by tě na nože brali!" nepřestávala se vážně tvářit moje starostlivá maminka. "A navíc," dodala "všimla jsem si tvého zápěstí a dlaně, myslela jsem, že všechno v pohodě, spadla si do pekla, vyšplhala se nahoru a teď tohle? Nemusím ti doufám vysvětlovat, že je to kravina!" podívala se na mě pohoršeně. "Nemůžu za to mami, kdybych věděla proč to dělám, řeknu ti to." "Takže jedem k psichyatrovi?"
"Ne mami, těch mam dost, přestanu s tím, slibuju." "Dobře, věřím ti, ale je to na posledy, pokud pudeš pokračovat, jasný?" "Dyť jo." kývla jsem hlavou a složila se na postel. matka vyšla z pokoje se spokejením a důvěrou, netušila ale, že je to moje nová droga, že s tím nepřestanu, že barva mojí krve je to nejkrásnější, co jsem kdy viděla a hlavně, že bych přestat ani neuměla. Musela jsem to tedy začít schovávat, ještě ten den jsem šla do nákupního centra sehnat kvalitnější potítko. A aby to nebylo tak nápadné začala jsem každý den pravidelně běhat, je to fajn, setřepete ze sebe všechen stres a blbou náladu jak by smet. Každodenní běhání zařídilo mou skvělou náladu a taky dokonalou potavu. Moje máma na to měla jiný názor a tak jsem skončila u doktorky, kvůli podezření na anorexii. "Není to tak hrozné ale ta žebra by měla zalést zase zpět, musíte dbát na to aby vaše dcera dobře jedla, a ne jen dobře ale hodně, aby potřebná kila zase nabrala." oznámila odbornice matce a poslala nás s ukřivděným výrazem domů. Skvělí, řekla jsem si, nejen že si moje matka o mě myslí, že jsem magor totálního nasazení ale ještě mě sleduje při jídle tak upřeně, že by tím porazila i slavnou Čínskou zeď ... ale co se nadělá. Po tom co jsem musela povinně sníst dva talíře plné svíčkový, jsem se odebrala do koupelny, jak jinak než do vany, pro kámošku žiletku... Pomalu jsem se ponořila do teplé vody a zase stiskla žiletku. Začala jsem jezdit ostřejší hranou po ruce... nad zápěstím. Rudě kapající tekutina pomalu zase obarvila všechnu vodu ve vaně. Najednou když jsem se chytala pomalu vykmitnout z vany jsem uklouzla, a žiletka se mi tvrdě zarila přesně do žil na levém zápěstí. Co teď v posmrtném životě si pamatuju, je to, že jsem zakřičela hlasité "Au" a poslední co jsem viděla, byla spěchající matka ve dvěřích. Ale ta, nestihla zachránit upadající dceru, z hlubin pekla a zkázy. Mohla by se ještě uzdravit, nebýt závislá na... rudé krvi...


-> Konec.
Kati3