Povídka 1 - Deprese

25. listopadu 2009 v 14:44 | Kati3 |  Povídky =)
Svoje povídky mám z mé hlavy... Jakékoliv
porušení autorských práv tedy nehrozí =)).
Jinak, kdo má k povídkám (těmto) nějaké výhrady
napište do "Zpávy autorovi". =) Děkuji.

Deprese

Sedí uprostřed svého velkého pokoje ale stejně se jí zdá
že je stísněná. Myšlenkami je v ráji ale stejně jí není dobře.
Nikdo ji nevyslechne, nikoho nezajímá. Jen sedí uprostřed
pokoje se sluchátky na uších a poslouchá tóný svých oblíbených
písniček. Cítí se osamělá i když je v davu lidí. To že nepláče
neznamená že je v pohodě.
"Iveto pojď se najíst!" zakřičela z přízemí domu její matka.
"Nemam hlad!" odpověděla dívka a dál poslouchala.
Matka mezitím přiběhla do pokoje.
"Ivet, musíš jíst! Stalo se snad něco?" sedla si matka pomalu k dívce.
"Ne, co by se dělo, nemam hlad!"
"Ale notak!" koukala se na ni smutně mamka.
"Prostě nechci jíst!" zakřičelo děvče a hodilo sebou na postel.
"Nekřič na mě a řekni mi, co ti je!!!" zatvářila se vážně matka.
"Neni mi vůbec nic!!! odvětila zoufale a se slzami na krajíčku.
"Fajn! Nech si to pro sebe, jídlo budeš mít v lednici,
až dostaneš hlad ohřej si to." prohrála hádku máma.
"Hmm ok. Dík." zamračila se dívka a zaryla obličej do polštáře.
Přehrávala si dnešní odpoledne:
Seděla na poslední lavici, nohy na židli. Koukala na svoje spolužáky,
kteří neměli ani nejmenší tušení co jí je. Ve třídě byla nová.
Přistěhovali se nedávno z druhý strany republiky. =(
Nechala tam všechny svoje kámoše a kámošky. A taky svojí
lásku. Za to svoje rodiče nenáviděla. Teď leží na posteli, kouká z okna
na zatažené nebe do šeda zbarvené a říká si... "Takhle teda fakt ne!"
Vběhne do koupelny pro svou žiletku.
Jde dolů do kuchyně:
"Mami, du na chvíli ven."
"Jo." ozvalo se z obýváku kde její matka žehlila.
Procházela ulicemi, přemýšlela co teď asi dělá... on.
Prší takže její slzy nejsou znát. Její výraz je duchem
nepřítomný. Podívá se pár metrů před sebe. Stuhne.
Slzy přestávají téct proudem, žiletka jí spadne na zem.
Vidí... jeho.
"Šimone! vykřikla a rozběhla se k postavě stojíci na konci
ulice. "Bane bože! Kde se tady bereš?"
"Ivetko! Včera večer mi táta řekl že se sem budem stěhovat,
přijel sem ti to jenom říct, máš radost?"





=) Konec =)
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Líbila sem Vám povídka "Deprese"?

Jj,super! 75% (9)
Jo, tak ušla. 16.7% (2)
Nic moc. 0% (0)
Ee, nezaujalo mě. 0% (0)
Nudný. 8.3% (1)
Vůbec ne! 0% (0)
Nečetl/a jsem =P 0% (0)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama